Vite pane Dekari, ze F .Palacky zadal ve stejnem roce 1848 presne o to co "zadny narod nema pravo zadati"? V dubnu 1848 pozadali vudci Starocechu Palacky a Rieger cisarskou kancelar aby oni smeli ve Vidni zastupovat vsecky tri korunni zeme aniz by se obtezovali pozadavek predem projednat se zastupci Slezka a Moravy. Cisar mel vsak na rozdil od Cechu smysl pro fair play a vyzadal si nazor Brna a Opavy. Vudce Moravske Narodni Strany judr Alois Prazak svolal zemsky snem a dal o pozadavku Cechu hlasovat. Ze 78 poslancu 6 slovy sest bylo pro Cechum vyhovet, 72 proti a chtelo zachovat moravskou svebytnost Jak to probehlo v Opave nevim. Vim jen, ze jednim z prvnich kroku po vyhlaseni CSR bylo zruseni zemskych snemu, zemskych samosprav a zemskeho zakonodarstvi. Morava a Slezko se tak staly proti vnucene cechizaci bezbrannymi. Slezko bylo pripraveno o pravo vubec existovat v roce 1928, Morava v roce 1949. Kde je stary dobry rakousky smysl pro fair play?

Moravané a Slezané by se měli emancipovat a získat vlastní samostatnost. Samozřejmě demokraticky v referendu.

Žádný národ na zemi nemá právo žádati, aby k jeho prospěchu soused sebe sám obětoval, žádný není povinen pro dobro souseda svého sebe sám zapříti nebo obětovati. Příroda nezná žádných ani panujících, ani služebných národů.

Zdroj: https://dekar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=644708

Já bych ten úryvek z dopisu Palackého vztáhl až k jednotlivci, protože to platí také.

Žádný člověk na zemi nemá právo žádati, aby k jeho prospěchu soused sebe sám obětoval, žádný není povinen pro dobro souseda svého sebe sám zapříti nebo obětovati. Příroda nezná žádných ani panujících, ani služebných lidí.